Tato Φßst obsahuje informace o hardwarov²ch po╛adavcφch distribuce. Najdete zde takΘ odkazy na dal╣φ informace o za°φzenφch podporovan²ch GNU a Linuxem.
Debian neklade na hardware jinß omezenφ ne╛ ta, kterß jsou dßna jßdrem Linuxu a
programy GNU. Tedy na libovolnΘ poΦφtaΦovΘ architektu°e, na kterou bylo
p°eneseno jßdro Linuxu, knihovna libc, p°ekladaΦ gcc atd., a pro
kterou existuje port Debianu, m∙╛ete nainstalovat Debian. Viz strßnka s porty
(http://www.debian.org/ports/i386/).
Nebudeme se sna╛it popsat v╣echny podporovanΘ konfigurace pro architekturu Intel x86, zam∞°φme se na obecnΘ informace a uvedeme odkazy na dopl≥ujφcφ dokumentaci.
Debian 3.0 podporuje jedenßct poΦφtaΦov²ch architektur a n∞kolik jejich ,,variant'', naz²van²ch tΘ╛ ,,odr∙dy''.
Architektura | OznaΦenφ v Debianu / odr∙da
---------------------+----------------------------
Intel x86 | i386
| - vanilla
| - idepci
| - compact
| - bf2.4 (experimentßlnφ)
|
Motorola 680x0: | m68k
- Atari | - atari
- Amiga | - amiga
- 68k Macintosh | - mac
- VME | - bvme6000
| - mvme147
| - mvme16x
|
DEC Alpha | alpha
| - generic
| - jensen
| - nautilus
|
Sun SPARC | sparc
| - sun4cdm
| - sun4u
|
ARM a StrongARM | arm
| - netwinder
| - riscpc
| - shark
| - lart
|
IBM/Motorola PowerPC | powerpc
- CHRP | - chrp
- PowerMac | - powermac, new-powermac
- PReP | - prep
- APUS | - apus
|
HP PA-RISC | hppa
- PA-RISC 1.1 | - 32
- PA-RISC 2.0 | - 64
|
Intel ia64 | ia64
|
MIPS (big endian) | mips
- SGI Indy/I2 | - r4k-ip22
|
MIPS (little endian) | mipsel
- DEC Decstation | - r4k-kn04
| - r3k-kn02
|
IBM S/390 | s390
| - tape
| - vmrdr
|
---------------------+----------------------------
Tato verze dokumentu se zab²vß instalacφ na architektu°e i386. Pro
ostatnφ architektury jsou nßvody na strßnkßch Debian-Ports.
┌plnΘ informace o podporovan²ch za°φzenφch naleznete v Linux Hardware
Compatibility HOWTO. Tato kapitola nasti≥uje zßkladnφ nßroky.
TΘm∞° v╣echny procesory °ady x86 jsou podporovßny, vΦetn∞ procesor∙ AMD a Cyrix. Podporovßny jsou i novΘ procesory Athlon, K6-2 a K6-3. Linux neb∞╛φ na procesorech 286 a ni╛╣φch.
SystΘmovß sb∞rnice je Φßstφ zßkladnφ desky, umo╛≥uje procesoru komunikaci s perifΘriemi jako jsou nap°φklad datovß mΘdia. Vß╣ poΦφtaΦ musφ b²t vybaven sb∞rnicφ ISA, EISA, PCI, MCA (Microchannel Architecture - tu majφ poΦφtaΦe IBM PS/2) nebo VESA Local Bus (VLB, n∞kdy takΘ oznaΦovanΘ VL bus).
Pro v²stup v textovΘm re╛imu pot°ebujete grafickou kartu kompatibilnφ se standardem VGA, co╛ dnes tΘm∞° ka╛dß grafickß karta spl≥uje. HistorickΘ grafickΘ karty kompatibilnφ s CGA, MDA nebo HGA jsou rovn∞╛ postaΦujφcφ, pokud neplßnujete vyu╛itφ systΘmu X11. Pozn. b∞hem instalace se grafick² systΘm X11 nepou╛φvß.
Podpora grafick²ch karet v grafickΘm re╛imu zßvisφ, zda pro kartu existuje
ovladaΦ pro systΘm X11 od XFree86. Nov∞j╣φ video sloty AGP jsou ·prava normy
PCI a v∞t╣ina karet AGP s XFree86 funguje. Podrobnosti o podporovan²ch
grafick²ch kartßch, sb∞rnicφch, monitorech a ukazovacφch za°φzenφch naleznete
na http://www.xfree86.org/.
Debian 3.0 je dodßvßn s verzφ 4.1.0 ovladaΦ∙ pro systΘm X11.
Instalovat m∙╛ete i na notebook. Notebooky majφ Φasto nestandardnφ nebo
proprietßrnφ hardwarovΘ prvky. Na strßnce Linux a laptopy zjistφte, zda na
va╣em laptopu GNU/Linux pob∞╛φ.
Tato architektura umo╛≥uje vyu╛itφ vφce procesor∙ — tzv. symetrick² multiprocesing (SMP). Standardnφ jßdro v distribuci Debian 3.0 podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nem∞lo, proto╛e jßdro bez podpory multiprocesingu funguje i na systΘmu s vφce procesory, systΘm v╣ak bude vyu╛φvat pouze jeden procesor.
Pro vyu╛itφ vφce ne╛ jednoho procesoru budete muset nahradit jßdro operaΦnφho systΘmu, viz Kompilace novΘho jßdra, Oddφl 9.6. Pro jßdro verze 2.2.20 zapnete podporu SMP tak, ╛e v konfiguraΦnφm systΘmu jßdra vyberete v sekci ,,General'' polo╛ku ,,symmetric multi-processing''.
Instalace z disket je Φastß volba, i kdy╛ nejmΘn∞ pohodlnß. ╚asto je nutnΘ provΘst prvnφ nata╛enφ systΘmu ze zßchrannΘ diskety. Pot°ebujete pouze 3,5 palcovou disketovou jednotku s kapacitou 1440 kB. K dispozici jsou rovn∞╛ zavßd∞cφ diskety s kapacitou 1200 kB.
N∞kterΘ architektury umo╛≥ujφ instalaci z CD. Na poΦφtaΦφch s mo╛nostφ zavedenφ systΘmu z CD mechaniky se lze p°i instalaci vyhnout pou╛itφ disket. I v p°φpad∞, ╛e systΘm nejde zavΘst p°φmo z CD, m∙╛ete vyu╛φt CD-ROM po prvotnφm zavedenφ systΘmu z jinΘho mΘdia, viz Instalace z CD-ROM, Oddφl 5.2.
Vyu╛φt m∙╛ete jak SCSI, tak IDE/ATAPI CD-ROM. Navφc jsou podporovßna i
nestandardnφ rozhranφ jako Mitsumi a Matsushita. M∙╛e se vßm ale stßt, ╛e tyto
mechaniky budou vy╛adovat zvlß╣tnφ parametr p°i startu systΘmu, abyste je
zprovoznili. Je rovn∞╛ nepravd∞podobnΘ, ╛e by z t∞chto mechanik ╣lo rovnou
zavΘst operaΦnφ systΘm. Linux CD-ROM HOWTO
obsahuje podrobnΘ informace k pou╛φvßnφ CD mechanik v Linuxu.
Pro mnoho architektur je takΘ zajφmavß mo╛nost instalovat z pevnΘho disku.
SystΘm takΘ m∙╛ete zavΘst ze sφt∞. Dal╣φ mo╛nost je bezdiskovß instalace. SystΘm se zavede z lokßlnφ sφt∞ a v╣echny lokßlnφ souborovΘ systΘmy se p°ipojφ p°es NFS. Pro tento typ instalace butete pot°ebovat alespo≥ 16MB RAM. Po nainstalovßnφ zßkladnφho systΘmu budete mφt mo╛nost doinstalovat zbytek systΘmu po sφti (i v p°φpad∞ PPP) pomocφ slu╛eb FTP, HTTP a NFS.
Zavßd∞cφ disky Debianu obsahujφ jßdro s velk²m mno╛stvφm ovladaΦ∙, aby fungovaly na co nej╣ir╣φ ╣kßle poΦφtaΦ∙. Jestli se vßm takto p°ipravenΘ jßdro zdß pro b∞╛nΘ pou╛itφ zbyteΦn∞ velkΘ, proΦt∞te si nßvod o p°φprav∞ vlastnφho jßdra (Kompilace novΘho jßdra, Oddφl 9.6). Podpora mnoha za°φzenφ na instalaΦnφch discφch je ╛ßdoucφ pro snadnou instalaci na libovolnΘm systΘmu.
InstalaΦnφ systΘm Debianu obsluhuje podporu pro disketovΘ jednotky, disky IDE, disketovΘ jednotky IDE, disky IDE na paralelnφm portu a °adiΦe a jednotky SCSI. Pracuje se souborov²mi systΘmy MINIX, FAT, FAT s roz╣φ°enφm Win-32 (VFAT) a dal╣φmi. Upozor≥ujeme vßs, ╛e filesystΘm NTFS nenφ podporovßn, podporu m∙╛ete p°idat pozd∞ji podle Kompilace novΘho jßdra, Oddφl 9.6.
Podporovßny jsou disky emulujφcφ ,,AT'' rozhranφ. B²vajφ oznaΦeny jako MFM,
RLL, IDE nebo ATA. Podpora star²ch 8 bitov²ch °adiΦ∙ pou╛φvan²ch v poΦφtaΦφch
IBM XT je pouze v modulu jßdra. Jsou podporovßny °adiΦe SCSI disk∙ od r∙zn²ch
v²robc∙, podrobnosti jsou shromß╛d∞ny v Linux Hardware
Compatibility HOWTO.
V jßd°e nejsou ovladaΦe pro disky na rozhranφ IDE SCSI a n∞kterΘ °adiΦe SCSI vΦetn∞
Instalaci lze provΘst s minimßln∞ 12MB pam∞ti a 110MB prostoru na disku. Pokud chcete nainstalovat standardnφ Φßst distribuce se systΘmem X Window System a v²vojov²m prost°edφm, budete pot°ebovat alespo≥ 400 MB, pro vφcemΘn∞ ·plnou instalaci je t°eba kolem 800 MB. Abyste nainstalovali naprosto v╣echny balφky, musφte mφt asi 2 GB volnΘho mφsta. Ve skuteΦnosti nainstalovat v╣echny balφky nemß smysl, nebo╗ n∞kterΘ z nich nelze mφt na systΘmu zßrove≥.
N∞kterΘ sφ╗ovΘ karty nejsou podporovßny v╣emi instalaΦnφmi sadami. Jednß se o
karty pro AX.25, dßle 3Com EtherLink Plus (3c505) a EtherLink16 (3c507),
NI5210, sφ╗ovΘ karty °ady NE2100, NI6510 a NI16510 EtherBlaster, SEEQ 8005,
Schneider & Koch G16, Ansel Communications EISA 3200, karty zalo╛enΘ na
Winbond-840 (nap°. Realtek-100A), n∞kterΘ karty odvozenΘ od Tulip a vestav∞nou
kartu Zenith Z-Note. (Varianta jßdra ,,bf2.4'' obsahuje mimo jinΘ podporu pro
nßsledujφcφ adaptΘry: karty zalo╛enΘ na Winbond-840, nov∞j╣φ karty odvozenΘ od
Tulip, National Semiconductor sΘrie DP8381x/DP8382x a Sundance ST201
"Alta"). Rovn∞╛ nejsou podporovßny sφ╗ovΘ karty na sb∞rnici MCA,
karty a protokol FDDI. N∞jakΘ (postar╣φ) informace m∙╛ete najφt v dokumentech
Linux na
MCA a Linux na
MCA - archφv diskusnφch list∙. Pokud instalaΦnφ systΘm va╣i sφ╗ovou
kartu nepodporuje, m∙╛ete si sestavit vlastnφ jßdro s p°φslu╣nou podporou a
podle Nßhrada
jßdra na zßchrannΘ disket∞, Oddφl 10.3 jφm nahradit p∙vodnφ instalaΦnφ
jßdro.
Z oblasti ISDN nenφ v sad∞ zavßd∞cφch disk∙ zahrnuta podpora pro protokol D-channel n∞meckΘ sφt∞ 1TR6 a karty Spellcaster BRI.
InstalaΦnφ jßdra takΘ postrßdajφ podporu zvukov²ch karet. Vlastnφ jßdro si m∙╛ete p°ipravit podle nßvodu Kompilace novΘho jßdra, Oddφl 9.6.
V Linuxu m∙╛ete pou╛φvat r∙znΘ hardwarovΘ vybavenφ jako my╣i, tiskßrny,
scannery a za°φzenφ PCMCIA a USB. V∞t╣ina z nich v╣ak nenφ nutnß pro
instalaci. N∞kterΘ USB klßvesnice mohou vy╛adovat specißlnφ nastavenφ (viz Klßvesnice USB, Oddφl
3.7.3.4). Tato kapitola obsahuje seznam za°φzenφ, kterΘ systΘm p°i
instalaci neumφ obsluhovat, aΦkoli obecn∞ v Linuxu podporovßna b²t
mohou. Znovu vßs odkazujeme na Linux Hardware
Compatibility HOWTO, kde zjistφte, zda pro va╣e za°φzenφ existuje
ovladaΦ pro Linux.
USB hardware je podporovßn variantou jßdra ,,bf2.4''. Pokud nem∙╛ete za°φzenφ zprovoznit, m∞li byste zkusit jßdro 2.4.x.
Standardnφ jßdro podporuje pouze Φty°i sΘriovΘ porty (/dev/ttyS0
a╛ /dev/ttyS3). Pokud pot°ebujete pou╛φt port s vy╣╣φm Φφslem,
musφte si podle Nßhrada jßdra na
zßchrannΘ disket∞, Oddφl 10.3 sestavit vlastnφ jßdro.
V souΦasnosti n∞kte°φ prodejci dodßvajφ poΦφtaΦe s ji╛ nainstalovan²m Debianem
p°φpadn∞ jinou distribucφ GNU/Linuxu. Patrn∞ si za tuto v²hodu trochu
p°iplatφte, ale zbavφte se starostφ, pon∞vad╛ mßte jistotu, ╛e hardware
poΦφtaΦe je kompatibilnφ se systΘmem GNU/Linux. Budete-li nuceni zakoupit
poΦφtaΦ se systΘmem Windows, p°eΦt∞te si pozorn∞ licenci, zda software m∙╛ete
odmφtnout a budou vßm vrßceny penφze. Vφce najdete na http://www.linuxmall.com/refund/.
A╗ zakoupφte poΦφtaΦ s instalacφ Linuxu nebo bez nφ, je d∙le╛itΘ se p°esv∞dΦit, ╛e hardware je podporovßn jßdrem operaΦnφho systΘmu. Zkontrolujte, jestli jsou v╣echna za°φzenφ v poΦφtaΦi uvedena ve v²╣e zmφn∞n²ch odkazech jako podporovanß. P°i nßkupu se netajte tφm, ╛e kupujete poΦφtaΦ, na kterΘm pob∞╛φ Linux. Dejte p°ednost zbo╛φ, jeho╛ v²robci Linux podporujφ.
N∞kte°φ v²robci hardwaru nßm neposkytujφ informace pot°ebnΘ k napsßnφ ovladaΦe pro Linux, p°φpadn∞ po╛adujφ smlouvu o uchovßnφ t∞chto informacφ v tajnosti p°ed t°etφ osobou, co╛ znemo╛≥uje uve°ejn∞nφ zdrojovΘho k≤du pro takov² ovladaΦ.
Z d∙vodu nedostupnosti dokumentace pro n∞ neexistujφ ovladaΦe pro Linux. M∙╛ete v²robce po╛ßdat o uvoln∞nφ dokumentace a pokud se na n∞j obrßtφ vφce lidφ, uv∞domφ si, ╛e u╛ivatelΘ Linuxu p°edstavujφ poΦetnou skupinu zßkaznφk∙.
Znepokojiv²m trendem je roz╣φ°enφ modem∙ a tiskßren urΦen²ch pro Windows. Byly konstruovßny specißln∞ pro pou╛φvßnφ s operaΦnφm systΘmem Microsoft Windows a nesou oznaΦenφ WinModem nebo Vyrobeno pro systΘmy s Windows. Obvykle tato za°φzenφ postrßdajφ vlastnφ procesor a jsou obsluhovßna ovladaΦem zam∞stnßvajφcφm hlavnφ procesor poΦφtaΦe. Dφky tΘto strategii je jejich v²roba levn∞j╣φ, ale tato ·spora se nemusφ projevit v koncovΘ cen∞ za°φzenφ, kterΘ m∙╛e b²t dokonce dra╛╣φ ne╛ obdobnΘ °e╣enφ s vlo╛en²m procesorem.
DoporuΦujeme vyvarovat se t∞chto za°φzenφ ,,vyroben²ch pro Windows'' z nßsledujφcφch d∙vod∙. Za prvΘ jejich v²robci zpravidla neposkytujφ informace pro napsßnφ ovladaΦe pro Linux - obecn∞ hardware i software pro tato za°φzenφ je vlastnictvφm v²robce a dokumentace nenφ dostupnß bez uzav°enφ dohody o jejφm nezve°ejn∞nφ, pokud tedy v∙bec dostupnß je. Takov² p°φstup k dokumentaci je nesluΦiteln² s vytvo°enφm voln∞ ╣i°itelnΘho ovladaΦe, pon∞vad╛ jeho autor dßvß k dispozici zdrojov² k≤d. Dal╣φm d∙vodem je, ╛e prßci chyb∞jφcφho vlo╛enΘho procesoru musφ odvßd∞t operaΦnφ systΘm Φasto s real-time prioritou a na ·kor b∞hu va╣ich program∙, kdy╛ se v∞nuje obsluze t∞chto za°φzenφ. Jeliko╛ ve Windows se narozdφl od Linuxu b∞╛n∞ nespou╣tφ vφce soub∞╛n²ch proces∙, v²robci t∞chto za°φzenφ doufajφ, ╛e si u╛ivatelΘ nev╣imnou, jakou zßt∞╛ klade jejich hardware na systΘm. NicmΘn∞ v²kon libovolnΘho vφce·lohovΘho operaΦnφho systΘmu (i Windows 95 a NT) je degradovßn, kdy╛ v²robce o╣idφ v²kon periferiφ.
V takovΘm p°φpad∞ m∙╛ete pomoci pobφdnout v²robce k uvoln∞nφ materißl∙ pro
naprogramovßnφ ovladaΦe. Nejlep╣φ v╣ak je vyhnout se hardwaru, kter² nenφ
uveden jako funkΦnφ v Linux Hardware
Compatibility HOWTO.
Pod oznaΦenφm paritnφ pam∞╗ se prodßvajφ i tzv. virtußln∞ paritnφ moduly SIMM. Moduly SIMM s virtußlnφ paritou se dajφ Φasto rozpoznat tak, ╛e majφ navφc pouze jeden Φip, men╣φ ne╛ zb²vajφcφ Φipy, namφsto dal╣φho neparitnφho pam∞╗ovΘho modulu. Pam∞ti s virtußlnφ paritou pracujφ obdobn∞ jako neparitnφ pam∞╗ a nedokß╛φ rozpoznat chybu v ulo╛enφ jedinΘho bitu narozdφl od skuteΦn∞ paritnφch modul∙ SIMM na uzp∙soben²ch zßkladnφch deskßch. Za virtußln∞-paritnφ moduly SIMM nemß cenu platit vφc ne╛ za neparitnφ, skuteΦn∞ paritnφ moduly SIMM jsou dra╛╣φ, nebo╗ na ka╛d²ch 8 bit∙ je pot°eba jeden navφc.
Pokud chcete podrobn∞j╣φ informaci o pam∞tech pro Intel x86, jakou pam∞╗ si
koupit, podφvejte se na PC Hardware
FAQ.
Instalace systΘmu Debian GNU/Linux 3.0 na architektu°e Intel x86
verze 3.0.23, 15 May, 2002